Po českých stopách I.
Česká vesnice Rixdorf
V městské části Berlína-Neukölln se dodnes nachází nejzachovalejší česká vesnice, která vznikla v roce 1737. Ačkoliv tato oblast české kořeny připomíná jen několika stavbami a češtinu už vůbec neuslyšíte, alespoň na vlastní oči můžete vidět jedinou zahradu Komenského na světě, český hřbitov, renovovanou budovu české školy nebo dvojjazyčné názvy některých ulic.
Nejlépe se do původní české vesnice Rixdorf dostanete U8 (stanice Karl-Marx Platz). Pak už jen můžete brouzdat po úzkých uličkách, které ve své historii nesly české názvy, a náměstíčkách, které jen náznakem připomínají charakter české vesnice. Minout byste rozhodně neměli nejzachovalejší stavbu v celé české vesnici - školu, která se díky Spolku na podporu české vesnice kompletně zrekonstruovala a zapsala se pod ochranu památkové péče. Dnes se v ní nachází muzeum a najdete ji na Kirchgasse.
Od centrálního bodu - Richardplatz - se projděte až do před pár lety vzniklých Komenského zahrad, které mají demonstrovat česko-německé vztahy, nebo k Betlémskému kostelu.
Toužíte-li zažít trochu česko-německého přátelství v praxi, vyrazte do baru Zátopek (Niemetzstr. 24). Ačkoliv tady potkáte Čecha jen zázrakem, tento bar je proslulý svou atmosférou, zábavnými večery i atypickými lekcemi němčiny.
Trocha historie
Důvodem, proč se Češi rozhodli uprchnout ze své rodné země, byla nesvoboda křesťanského vyznání. Ve 30. letech 18. století se nejprve usídlili v Sasku a poté v Berlíně, kde jim tehdejší pruský král Friedrich Wilhelm I. nechal postavit 30 domů. V roce 1737 jim pomohl založit českou vesnici Rixdorf, která se v roce 1874 spojila se sousední stejnojmennou německou vesnicí a dnes se nachází v přistěhovalecké části Neukölln.
Velký rozkvět vesnice, ve které žilo více jak tisíc českých uprchlíků, se radikálně zastavil v roce 1849, kdy došlo k velkému požáru. Tehdy se zachovalo jen pár kostelů a dům dětského ústavu. Ten najdete dodnes v ulici Kirchgasse.
Komentáře
Okomentovat