Berlín pěšky: Skrz Kreuzberg - severní cesta


Berlínská čtvrť Kreuzberg platí za atraktivní nejen turistický cíl především pro mladé návštěvníky a v nočních hodinách. Lákadlem je velké množství restaurací, barů, bister, klubů, dostupnost lehkých drog, ale také zajímaví lidé z celého světa a alternativní kultura rostoucí na podhoubí a infrastruktuře zejména tureckých přistěhovalců. Kreuzberg však stojí za to i za dne a má co nabídnout a turistovi konzervativnějšího naladění. A jako celý Berlín, i Kreuzberg je nejlepší objevovat pěšky. Připravili jsme pro vás dvě cesty skrz Kreuzberg: začneme tou "severní". 

Jedná se sice jen o nějakých 7 km, nicméně cesta nabízí spoustu příležitostí pro delší zastavení a je tedy možné ji rozfázovat na celý den, popř. i na dny dva. Cesta z Potsdamer Platz až do Görlitzer Park vás provede kolem významné galerie Martin-Gropius-Bau, impozantního Židovského muzea, přes západoberlínské panelové sídliště, kouzelnou "lesní" kavárničku, neuvěřitelný obchod se zbožím pro umělce a designéry, dále přes kultovní Markthalle Neun, až do rozporuplného Görlitzer Parku. Máte-li chuť a čas, můžete pokračovat návštěvou blízkého blešího trhu a procházkou kolem Sprévy zaplout do jednoho z největších berlínských parků - Treptower Park.



Začínáme na slavném Postupimském náměstí (Potsdamer Platz), jedním ze staronových center znovuspojeného Berlína, v současné době především chrámu komerce. Snad ani není třeba říkat, jak se na Potsdamer Platz dostanete, neboť se jedná o důležitý uzel berlínské hromadné dopravy - projíždí tudy S-bahn (S1, S2), U-bahn (U2) i spousta autobusových linek (jedna z nich vás propojí i s hlavním vlakovým nádražím). 
Stojíte-li na Potsdamer Platzu, nacházíte se na hranici bývalého Západního a Východního Berlína - západně od vás se rozkládá městská část Tiergarten, východně pak část Mitte, přičemž obě jsou dnes nominálně součástí jednoho velkého správního celku. Jen pro pořádek, Kreuzberg sám byl na Západě, nicméně přesto (nebo právě proto?) dnes tvoří jeden správní celek s "východním" Friedrichshainem, rozkládajícím se na severovýchod od Kreuzbergu - na sever od Sprévy. A jen pro úplnost - na západě s Kreuzbergem sousedí kromě již zmíněného Tiergartenu i Schöneberg (obě části součástí Západu), na jihu Tempelhof a Neukölln (také Západ) a na východě Treptow (Východ). Celá severovýchodní hranice Kreuzbergu je tedy současně hranicí bývalého Západního a Východního Berlína a naše cesta - protože je "severní" - vás k této hranici několikrát zavede.


Z Potsdamer Platzu se vydáte směrem na jih a několik stovek metrů budete kopírovat bývalou hranici - v těchto místech ještě značenou kamennou dlažbou (u nás známou jako "kočičí hlavy"). Ze Stresemannstraße zahnete mírně doleva do Niederkirchnerstraße. Na pravé straně - tedy už v Kreuzbergu jsou hned dvě zajímavé instituce - galerie Martin-Gropius-Bau, vystavující mimo jiné to nejlepší ze současného umění, a hned za ní minimalisticky až stroze působící volně přístupná Topografie teroru, mapující (geograficky i historicky) nacistický Berlín v širším kontextu předválečné a válečné doby. Jděte dál, překřižujete Wilhelmstraße (necelých 500m na sever od vás se teď nachází brutalistická česká ambasáda manželů Machoninových) a pokračujete po Zimmerstraße. Právě jste svědkem toho, jak se dá ekonomicky těžit z nedávné - někdy pochmurné, jindy úsměvné -historie. Můžete zde navštívit muzeum trabanta, popř. Trabi world, v němž si můžete objednat okružní jízdu Berlínem v trabantu, který sami řídíte, popř. se můžete nechat vynést nad Berlín v balónu. O kousek dál už se můžete vnořit do reality berlínské zdi - ať už skrze novější asisi Panorama, slavný hraniční přechod Checkpoint Charlie (a k němu dnes náležející muzeum a galerii), či jen všudypřítomné outdoorové informační tabule. 
Z Zimmerstraße zabočíte doprava na Friedrichstraße, kde se ovšem moc neporozhlídnete, protože se dáte rovnou doleva na Rudi-Dutschke-Straße. Z ní pak rovnou do Charlottenstraße, směrem na jih, a pak zas doleva do Besselstraße. Po levé ruce máte nyní mimo jiné Game Science Center, po ruce pravé právě teď (v roce 2018) budovanou rezidenční oblast. Na Markgrafenstraße se vydáte doprava. Za chvíli se před vámi vynoří Židovské muzeum na Lindenstraße. Do muzea se vchází skrze tradičně vyhlížející barokní budovu, jeho jádrem a také velkým tahákem je však impozantní budova Daniela Libeskinda. Budovu nemá smysl moc popisovat, hovoří sama za sebe a neotřelým způsobem rezonuje s komplikovanou historií toho, co je jejím obsahem. Budovu se vyplatí vidět i zevnitř, což samozřejmě platí i o výstavě samotné - na návštěvu si však naplánujte aspoň půlden. 
Než se vydáte dál, nezapomeňte se otočit a prohlédnout si další zajímavý architektonický kousek - foyer Akademie při Židovském muzeu. Nepropásněte příležitost a prohlédněte si Židovské muzeum i z další strany - odbočte tedy z Lindenstraße do Franz-Klühs-Straße.

Ať už jste do Židovského muzea zavítali, nebo jste si ho prohlédli jen zvenku, budete mít v další části procházky možnost zážitek v klidu zpracovat. Čeká vás teď asi kilometr dlouhý průchod rezidenční oblastí, která vám asi v lecčems připomene klasická socialistická panelová sídliště (v Západním Berlíně je jich docela dost, nejzajímavější je pravděpodobně Märkisches Viertel na severu Berlína). Můžete se vydat po Franz-Künstler-Straße, nechcete-li však minout zdejší bývalý katolický kostel ze 60. let, nyní fungující coby galerie současného umění a event center, pak zvolte kapánek delší cestu přes Alte Jakobstraße, Neuenburger Straße a Alexandrinenstraße - na posledně jmenované kostel stojí. Z Alexandrinenstraße odbočte doprava na Ritterstraße a pak doleva na Prinzenstraße (400m na jih od vás je U-Bahnhof Prinzenstraße na U1, jež protíná Kreuzberg západovýchodním směrem). Po Prinzenstraße přijdete na Moritzplatz (U8, severojižní linka) - sám o sobě nezajímavý kruhový objezd. Moritzplatz je však bránou mezi "nudným" rezidenčním Kreuzbergem a Kreuzbergem plným života - především toho nočního. Na Moritzplatzu se nabízejí hned dvě zajímavé zastávky - po levé ruce máte budovu s nápisem Modulor, skrývající nejen akademii designu, nýbrž také neuvěřitelný dvoupatrový obchod se zbožím pro umělce, designéry, architekty, ale vlastně i kohokoliv jiného. Rozhodně stojí za to se sem jít podívat. Když už nenajdete nic pro sebe, určitě vyberete aspoň nějaký zajímavý neotřelý dárek. Po pravé ruce - naproti Moduloru - je velmi dobře skrytý malý poklad Kreuzbergu - Prinzessinnengärten. Jde o malé, veřejnosti otevřené komunitní centrum, v němž si lidé pěstují svou zeleninu, ale také provozují outdoorovou kavárnu, kde stolky a židle stojí mezi stromy. Je-li hezký slunný den, neváhejte a dejte si tady kávu nebo pivo.



Na Moritzplatzu odbočíte doprava - do jedné z tepen kreuzberského života - Oranienstraße. Jako první vás na Oranienstraße čeká Oranienplatz, kterým severojižním směrem prochází úzký park. (Asi 400m na sever od vás je malý rybník Engelbecken, obklopený lavičkami. Na severní straně nádrže je příjemná kavárna. Uděláte-li sem odbočku, ocitne se také na hranici Západního a Východního Berlína.) Směřujete-li dál po Oranienstraße, narazíte na velkou spoustu restaurací, barů, večerek (tzv. Spätkauf, resp. familiárně Späti), najdete zde ale také obchody s knihami, hudebninami či oblečením. Zajímavostí je zdejší Muzeum věcí (Museum der Dinge), mapující zhruba stoletý vývoj každodenních potřeb a přístrojů, postavených do kontrastu s dobovými designovými kousky. Na kosočtvercovém Heinrichplatzu máte na výběr - buď budete pokračovat dál po Oranienstraße, přes Görlitzer Bahnhof (U1), dál po Skalitzer Straße a Lausitzer Platz až do Görlitzer Parku, nebo si cestu ještě trošku zkomplikujete tím, že se vydáte doleva, tedy na sever, na Mariannenplatz. Jeho dominantou je bývalá nemocnice Bethanien - budova z poloviny 19. století, která dnes slouží jako kulturní centrum s galerií, divadlem či letním kinem. Z Mariannenplatz se vydejte dál na východ, po Muskauer Straße. Asi po 400m se vyskytne další dobré místo k zastavení - proslulá Markthalle Neun rozkládající se v celém bloku mezi Pücklerstraße a Eisenbahnstraße. Jedná se o jednu ze 14 původních městských trhových budov z konce 19. století. Tato přežila válku bez zásadnějších poškození a dnes v ní pulzuje nákupní, gurmánský i kavárenský život. 


Vydáte-li se na jih, zavede vás Eisenbahnstraße na Lausitzerplatz, na němž - pokud jste si nevybrali v Markthalle - najdete spoustu dalších příjemných restaurací, včetně vegetariánsko-veganského Café V či doporučeníhodné marocko-egyptsko-blízkovýchodní Baraky. Poté podejděte pod dráhou nejstaršího U-bahnu (U1) a vplujte do Görlitzer Parku (bývalého vlakového nádraží, ze kterého už víc než půlstoletí vlak nevyjel), tedy přinejmenším pokud ještě není po setmění. Někteří noční návštěvu nedoporučují, sám jsem to vyzkoušel jen párkrát a na kole. Každopádně za dne byste Görlitzer Park neměli minout, už kvůli jeho jedinečné atmosféře, kombinující zdánlivě nespojitelné - piknikující rodinky s dětmi, hloučky berlínských Turků, hipstery relaxující po náročné noci, a spoustu nepřehlédnutelných drogových dealerů, původem především z Afriky. Do parku určitě zamiřte i pokud jste s malými dětmi (setkání s dealery se není třeba bát, jsou hodní), nabízí hezká hřiště či dokonce malou veřejně přístupnou farmičku, kde žijí poníci, kozy, prasata, slepice, či kachny (na straně u Wiener Straße, zhruba na úrovni Liegnitzer Straße). Půjdete-li středem parku dál, cesta vás dovede na most přes Landwehrkanal, který tvoří hranici mezi Kreuzbergem a Treptow. Vaše cesta je tedy oficiálně u konce, máte-li však ještě sílu, můžete klidně pokračovat...


Mezi kanálem a Lohmühlenstraße se nachází unikátní "vesnička" zvaná Wagenburg Lohmühle. Jedná se o komunitu lidí žijící převážně v karavanech či improvizovaných příbytcích, která zde funguje od začátku 90. let. Vesničku si můžete prohlédnout buď z mostu přes kanál a Lohmühlenstraße, popř. můžete do vesničky i přímo zavítat. Vstup je, pokud vím, možný, nicméně komunita zcela jistě vychází z toho, že nikoho nebudete rušit. Máte-li štěstí, koná se ve vesničce právě veřejný koncert nebo bleší trh. 
V tomto okamžiku můžete buď pokračovat rovně, dál po bývalé železniční dráze, nebo, a to bych doporučoval spíše, sejdete z mostu dolů, doleva, a vydáte se směrem do parku Schlesischer Busch, kopírujícího hranici Kreuzbergu a Treptow. Park sám totiž stojí na místě tzv. pásma smrti - prostoru mezi dvěma zdmi (pod pojmem "Berliner Mauer" se rozumí buď hranice jako taková - s jejími oběma zdmi a pásmem smrti mezi nimi, popř. ona vyšší zeď kopírující hranici Západu a Východu). V severní části tohoto parku - u Puschkinallee - se nachází zachovalá strážná věž, jakých v pásmu smrti po celé jeho 160kilometrové délce stály desítky, ne-li stovky (dodnes je jich dochovaných jen pár a několik z nich funguje na "částečný úvazek" - včetně tohoto - jako muzeum). Máte-li chuť s procházkou skončit, můžete zamířit po Puschkinallee, resp. Schlesische Straße doleva - přes dva kanály, zpět do Kreuzbergu. Nacházíte se v turisty i místními oblíbené oblasti kolem Schlesisches Tor (U1). Další možností je vydat se kolem Sprévy směrem dál na východ. (Je-li léto, můžete udělat zastávku u Badeschiff - unikátní pláže a koupaliště; další zajímavou zastávkou, i když jen o víkendech, je indoorový bleší trh, který je opravdu vydatný a plný pokladů.) Půjdete-li kolem Sprévy dál a překřižujete-li dopravní tepnu Elsenstraße, přijdete do rozlehlého a velmi oblíbeného (zejména mezi místními) Treptower Parku. Budete-li tam, rozodně byste si neměli nechat ujít zdejší monumentální sovětský válečný památník.



Komentáře

Oblíbené příspěvky